KNIŽNÍ RECENZE: Kruh

Tajemství jsou lži. Sdílení každý ocení. Soukromí je krádež! Přinejmenším v Circlu.

Kruh (Eggers) - obálka

Název: Kruh
Autor: Dave Eggers
Počet stran: 416
Nakladatel: Plus
Rok vydání: 2015
ISBN: 978-80-259-0431-2
Klíčová slova: moderní technické vymoženosti – zanikání společenských vazeb – ztráta soukromí – sdílení – sociální média – temné stránky techniky – román – USA

Někdy mě až zaráží, jakým způsobem se ke mně dostávají některé věci. Třeba zaslechnu krátký úryvek z písničky, která mě okamžitě zaujme, ale nemám možnost zjistit, kdo ji nazpíval a jak se jmenuje. Ale po pár dnech nebo týdnech na ni náhodou někde narazím včetně všech informací. Mám pocit, že některé věci ke mně prostě přijít mají a tak přijdou. Jako Kruh.

Z vydavatelství mi měl přijít thriller od Bernarda Miniera, ale nějakým nedopatřením nebo omylem na skladě jsem v krabici s novinkami objevila stejnojmenný Kruh od Davea Eggerse. Koukla jsem na anotaci a ta mě okamžitě zaujala. Opravdu chceme jeden o druhém vědět všechno, nebo je to na škodu? Máme ve světě sdílení informací ještě právo na tajemství a soukromí? Vzhledem k tomu, že se pohybuju a pracuju ve světě sociálních médií, byla jsem si jistá, že zápletka v tomto duchu mě bude bavit. No a nemýlila jsem se.

Mae Hollandová se po absolvování univerzity touží dostat do společnosti Circle, která je nejsilnějším leaderem na trhu nejmodernějších technologických vymožeností, sociálních sítí a internetového prodeje obecně. Podaří se jí to díky kamarádce Annie, která již v Circlu pracuje na vyšší pozici a Mae pro práci doporučí. Už po prvním dnu si ale Mae připadá jako v Jiříkově vidění. Nejen, že celý kampus připomíná pracoviště snů plné architektonických skvostů, přehršle možností k mimopracovním aktivitám, usměvavých lidí a jídla zdarma, ale při práci je okamžitě zapojena do komunity více než 10 000 Circlanů, kteří jsou neustále online, sledují na obrazovkách aktivity svých spolupracovníků, sdílení a komentují vše, co se děje v kampusu i okolo firmy. A od ní vyžadují to samé.

~ … ~

Na druhé obrazovce se objevila další zpráva, tentokrát od Dana. FANTASTICKÁ PRÁCE, MAE! JAK TI JE?
Mae byla u vytržení. Vedoucí týmu se hned první den ptá, jak se jí pracuje, a navíc tak mile?
DOBŘE, DÍKY! odpověděla a otevřela další dotaz.
Mezitím jí Jared poslal další zprávu.
NEPOTŘEBUJEŠ S NĚČÍM POMOCT? NECHCEŠ SE NA NĚCO ZEPTAT?
NE, DÍKY! odepsala. ZATÍM NIC NEPOTŘEBUJU. DĚKUJU, JAREDE! Vrátila se k první obrazovce. Na druhé se objevila další zpráva od Jareda.
PAMATUJ, ŽE TI MŮŽU POMOCT, JEN KDYŽ MI ŘEKNEŠ JAK.
JEŠTĚ JEDNOU DÍK! napsala.
Do oběda stihla zodpovědět třicet šest dotazů a její hodnocení bylo devadesát sedm.
Přišla další zpráva od Jareda. VÝBORNĚ! ROZEŠLI ZASE DOTAZNÍK NA VŠECHNY POD STOVKU.
JASNĚ, odpověděla a rozeslala dotazníky, které ještě poslat nestihla. Pár devadesát osmiček zvedla na stovku a pak si všimla zprávy od Dana: SKVĚLÁ PRÁCE, MAE!
O pár vteřin později se na druhé obrazovce objevila další zpráva: DAN ŘÍKÁ, ŽE VÁLÍŠ. ŠIKOVNÁ HOLKA!
Další zpráva jí oznámila, že ji někdo zmínil v příspěvku na Zingu. Klikla na ni, aby si ho přečetla. Byl od Annie. NOVÁČEK MAE VÁLÍ! Tohle poslala všem v kampusu, což bylo 10 041 lidí.
Její zing sdílelo 322 lidí a 187 lidí ho okomentovalo. Ukazovaly se na druhé obrazovce v neustále se prodlužujícím vlákně. Mae neměla čas je všechny číst, ale rychle je prolétla a bylo jí z nich dobře. Navečer končila s hodnocením devadesát osm. Jared, Dan i Annie jí gratulovali. Následovala série zingů, které oznamovaly a oslavovaly, jak napsala Annie, NEJVYŠŠÍ HODNOCENÍ ZE VŠECH NOVÁČKŮ V PoZ, NASRAT.

~ … ~

A Mae se opravdu snaží. Přistupuje na všechna pravidla Circlu, která tkví zejména v neustálém sdílení informací o všem, co se děje kolem ní. Nepřipadá jí zvláštní, že firma preferuje její přítomnost na mimopracovních aktivitách přímo v kampusu než někde jinde a dívá se negativně i na obyčejnou víkendovou návštěvu u rodičů. Sbližuje se s Francisem, mladým mužem pracujícím na softwaru umožňujícím lokalizaci lidí prostřednictvím čipu, aby se tak dalo vyhnout například únosům malých dětí, aniž by jí docházely budoucí následky takového označování. Poznává ale také tajemného Kaldena, který vzbuzuje podezření, že tak úplně mezi Circlany nepatří. Mezi neustálými novinkami, přibývajícími monitory na pracovním stole a také prezentacemi neuvěřitelných nových projektů, které normálnímu člověku vyráží dech, však Mae pomalu ztrácí potřebu reálných mezilidských vztahů, oddaluje se svým rodičům a nakonec i Annie. Circle v ní zažehne novou vášeň pro sdílení a firemní cíle, které v podstatě směřují k ovládnutí světa nejen online…

~ … ~

„Podle mě je to jednoduché. Pokud člověku na jeho bližních záleží, podělí se s nimi o to, co ví. O to, co vidí. Dá jim všechno, co může. Pokud mu jejich trápení, jejich zvědavost nebo jejich právo dozvědět se o všem, co na světě je, nejsou lhostejné, tak se s nimi podělí. Podělí se s nimi o to, co má, co vidí a co ví. Podle mě je tato logika železná.“
Publikum jásalo a do toho se na obrazovce objevila nová věta, SDÍLENÍ KAŽDÝ OCENÍ. Bailey užasle vrtěl hlavou.
„Mae, moc se mi líbí, jak umíš své myšlenky vyjádřit. A řekla jsi mi jednu věc, která by výtečně zakončila tvé povídání. Myslím, že se shodneme, že bylo inspirativní a moudré.“
Publikum zareagovalo vřelým potleskem.
„Mluvili jsme o tom, co tě přimělo nechávat si některé věci pro sebe.“
„Víte, pyšná na to nejsem a mám dojem, že to není nic víc, než obyčejná sobeckost. Teď už tomu rozumím. Rozumím tomu, že jako lidé máme povinnost dělit se o to, co vidíme a víme. A že veškeré znalosti by měly být dostupné všem.“
„Je přirozené, že informace nic nestojí.“
„Ano.“
„Všichni máme právo vědět všechno, co můžeme. Veškeré shromážděné znalosti a vědomosti patří nám všem.“
„Ano,“ přitakala znovu Mae. „Takže co se stane, když někomu nebo všem upřu něco, co vím? Neokrádám tak lidi kolem sebe?“
„Máš pravdu,“ přisvědčil Bailey a nadšeně přikyvoval. Mae se rozhlédla po publiku a všimla si, že kývá i celá první řada, jediné tváře, které rozeznala.
„A když už to všechno dovedeš tak pěkně říct, Mae, mohla bys nám povědět o té třetí pravdě, kterou sis uvědomila. Jak jsi mi to řekla?“
„No, řekla jsem, že soukromí je krádež.“
Bailey se obrátil k publiku. „Moc zajímavě vyjádřeno, že? ,Soukromí je krádež.'“ Nato se ta slova objevila na obrazovce za ním, vyvedená velkými bílými písmeny:
SOUKROMÍ JE KRÁDEŽ
Mae se ohlédla a viděla všechny tři věty pod sebou. Mrkala a polykala slzy. Vážně na to všecko přišla sama?
TAJEMSTVÍ JSOU LŽI
SDÍLENÍ KAŽDÝ OCENÍ
SOUKROMÍ JE KRÁDEŽ

~ … ~

Dave Eggers napsal strhující román, kde čtenář nad každou stránkou a každým novým projektem Circlu doslova vyvaluje oči. Iluze světového internetového giganta, který sdružuje ty nejlepší mozky, poskytuje jim to nejlepší prostředí a prostředky k vytváření téměř utopických scénářů je neuvěřitelně reálný. Nelze se nevyhnout připodobnění ke společnosti Google, která je známá hýčkáním svých pečlivě vybraných pracovníků nebo i dalším nadnárodním internetovým firmám, které postupně pronikají do sociálních sfér online i offline.

Musím říct, že až na můj vkus mírně nenápaditý konec mě kniha prostě nadchla, hltala jsem kapitolu za kapitolou, ale občas mi bylo z představy situací a chování hrdinů trochu těžko na mysli. Člověku je v ní nastíněno, kam až může vést fascinace technickými vymoženostmi, sdílením informací o všem a všech, vedení života zaměřeného jenom na svítící displej a zapomínání na skutečný analogový život, který se přitom nachází jen pár palců mimo obrazovku.

Myslím, že by si ji měl přečíst každý, kdo aspoň trochu vnímá současný digitální svět, a je jedno, zda pozitivně nebo negativně.

Rozsáhlejší ukázky z knihy si můžete stáhnout zde.

Zdroje informací a obrázků: Plus

Lucie Koníčková

Knihožrout. Pedant a věčný kritik. Milovnice zvířat, individuálních sportů, turistických map a zavilý plánovač zážitkově nabitých dovolených.

„Knihy jsou branami do lepších světů.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

two × 1 =

CommentLuv badge