Co znamená epická fantasy zjistíme nejlépe s Písní ledu a ohně

Bezesporu jedna z nejlepších fantasy sérií vůbec! Jak hlásá anotace knihy Hra o trůny, jedná se o epickou fantasy, a když píší epickou, tak mají na mysli opravdu EPICKOU – se vším všudy. A Hra o trůny je jen začátkem, hned po jejím vydání u nás, bylo jasné, že Martin je mistr svého oboru a že se ještě máme na co těšit. Třeskot zbraní, vytí vlků, intriky mocných, boje a války, i dračí řev, to vše a ještě daleko víc zní v Písni ledu a ohně

Příběh je zasazen do úžasného světa, odehrává se především v Sedmi královstvích. Ano,  skutečně se jednalo o Sedm království, která sjednotil  kdysi mocný rod Targaryenů, kteří ovládali děsivé draky. Dnes je však všechno jinak, draci vymřeli a s nimi pomalu ale jistě vymírají i Targaryenové.

V době, kdy my čtenáři vstupujeme do příběhu, jsou naživu jen poslední dva sourozenci  tohoto rodu, ti však musí žít v exilu a mohou pouze snít o tom, že jednou opět stanou na březích Sedmi království a získají zpět to, co jim bylo vzato Robertem Baratheonem – nynějším králem na Jihu.

Sedm království se pomalu a jistě rozpadá, protože Baratheon není ani zdaleka tak schopným vládcem jako bývali Targaryeni. On to však ví a je rozhodnutý s tím něco udělat. Jenže co? Možná je potřeba vyměnit rádce? Robert se proto vydává na Sever, kde sídlí rod Starků, který má ve znaku zlovlka. Pánem severu je totiž jeho dávný přítel – Eddard Stark – Robert se rozhodl jej požádat o pomoc a nabídnout mu místo svého pobočníka. Eddard s tím, sic nerad, souhlasí – co mu zbývá – král je král a poslouchat se musí…

Na Jihu ho ale nečeká jistě nic dobrého, u dvora se to jen hemží zrádci a podvodníky, o intriky a lži zde není nouze. Dokáže s tím Eddard něco udělat nebo se Sedm království rozpadne nadobro?

Ale to není zdaleka vše. Máme tady totiž stále dva žijící potomky Targaryenů v exilu a ti se rozhodně nehodlají jen tak vzdát svého dědictví. Prozatím se drží stranou a snaží se udělat něco proto, aby měli alespoň nějaké šance proti mocným vojskům Roberta – a nejen jeho. Ale jejich čas jistě přijde…

Ovšem jen blázen by si myslel, že tím to končí. Ne, čtenáře čeká mnohem více, příběh je totiž  daleko složitější a spletitější, v množství hrdinů a jejich osudů se člověk občas může dokonce poněkud hůře orientovat. Sledujeme totiž životy hned několika postav.

Kniha není rozdělena na klasické kapitoly, každá „kapitola“  je totiž psaná z pohledu určité osoby. To někomu možná nemusí úplně vyhovovat, protože zde prakticky nemáme žádného hlavního hrdinu. Místo toho je tu velké množství postav, jejichž životy sledujeme a každý je hlavním hrdinnou svého vlastního příběhu.

Nehledejte tady ale to, co je prakticky základem každé fantasy – boj dobra se zlem, protože toto je příběh téměř realistický a až moc živý. Zlo se  skrývá za lichotkami a usměvavými maskami. Nedá se říct, že je nějaká postava vyloženě “hodná” nebo “zlá”, maximálně je některá z nich sympatičtější a jiná méně.

Najdeme tady čestné muže, které jejich čest nakonec může stát víc, než si myslí. Zrádné rytíře, vychytralé rádce, ale i podivné a tajemné Jiné, kteří pravděpodobně ztvárňují jediné skutečné zlo v příběhu, ale zatím se ukrývají za Zdí, která je hranicí mezi divokými zeměmi daleko na Severu a Sedmi královstvími.

Přesto mám ale obavy, týkající se této ságy… Zpočátku u nás bylo velkým mínusem, že jednotlivé díly byly vydávány jako dvě části, tudíž jeden díl byl rozdělen do dvou knih, což není úplně šťastné, ale i to se naštěstí podařilo překonat a minulý rok začala Píseň ledu a ohně vycházet znovu, v pevné vazbě a uceleně.

 – Podívejte se však na obsáhlost této ságy. První díly čítají něco okolo 800 stránek, ale Bouře mečů už jich má přes 1000(!). Je vůbec možné, aby se spisovatel v takovém spletitém příběhu sám neztratil, obzvlášť při takovém množství postav? První díly jsou zvládnuty opravdu bravurně, ale udrží to Martin? Neztratí se v tom příběhu nakonec, nevymkne se mu to z rukou? Neporoste Píseň ledu a ohně dál a dál a dočkáme se vůbec někdy konce? Z toho mám poněkud obavy, ale doufám, že se nevyplní.

Píseň ledu a ohně je skutečným klenotem mezi fantasy sériemi, kombinuje prvky historického románu a magie. Dočkáte se rytířu a jejich mečů, ale taky temných čar a dračího ohně. Nádhera, nemyslíte? Jen drobné upozornění – rozhodně to není vhodná série pro začátečníky ve fantasy či pro nezkušené čtenáře, tady je třeba velká pozornost a orientace v příběhu, protože se může snadno stát, že se člověk mezi všemi těmi rody, jmény a událostmi ztratí a už se znovu nechytne. Díky bohu za dodatky na konci knih (v rozdělených částech jen na konci druhé knihy), které nešťastnému čtenáři objasní, jak to mezi těmi rody je, kdo kdy vládl, atd.

Ještě bych ráda zmínila, že první díl této ságy – Hra o trůny, byl i zfilmován a vznikl tak skvělý seriál, který má na svědomí HBO, což snad již samo mluví za vše. Nicméně, o seriálu někdy příště a snad brzy, protože, jak fanoušci jistě dobře ví, v dubnu nás čeká premiéra druhé řady a duben se blíží.

 


Na autora nesmíme zapomenout, tak tedy pár slov o něm…

Jméno G. R. R. Martin musí být dnes dobře známé, snad pro všechny opravdové fanoušky tohoto žánru. Je velice populárním spisovatelem a není divu! Vždyť jeho rozsáhlá sága “Píseň ledu a ohně” je opravdu úchvatná.

Ale jak se vlastně k psaní dostal? Co dalšího dělal během svého života? A kdy a kde se vůbec narodil?

Takže začneme pěkně od začátku. Možná se zdá až nemožné, že Martin byl vůbec někdy malým chlapcem, ale je to tak. Narodil se v New Jersey, roku 1948. Příběhy se zabýval prakticky od mala, zkrátka to měl v sobě už od narození a jen to potvrdil, když se rozhodl na vysoké studovat novinařinu. A stále psal…

Zpočátku hlavně povídky a později za ně začal i získávat ceny, jako například cena Huga za jednu z jeho povídek a následovaly další a další ceny – Bram Stocker Awards, World Fantasy Awards, zatím posledního Huga získal v roce 1997. Některé z jeho povídkových sbírek vyšly také u nás.

Nezůstal však jen u novel, v roce 1977 totiž napsal svůj první román, u nás znám jako Soumrak na Worlornu. Rok 1983 s sebou přinesl jeden neúspěch a tím byl román Armageddon Rag, který se stal komerčním propadákem a, jak sám tvrdí, téměř pohřbil jeho kariéru. Naštěstí se tak ale nestalo a po pauze, kdy pracoval u televize, se roku 1996 vrátil k psaní, což je jen dobře, protože v té době začala vznikat epická fantasy sága Píseň ledu a ohně.

U nás vyšel první díl této rozsáhlé ságy pod názvem Hra o trůny u nakladatelství Talpress, poprvné v roke 2000.

Další díl Střet králů následoval o rok později, tedy roku 2001 a za další rok pak Bouře mečů. Na Hostinu pro vrány, což je čtvrtý díl rozsáhlé ságy, si však museli fanoušci chvíli počkat, u nás totiž vyšla až v roce 2006. I teď nám nezbývá než čekat, co bude dál.

V  USA nedávno vyšel díl pátý – A Dance with Dragons a čeští čtenáři se ho dočkají už letos koncem jara. Plánované jsou ještě dva další díly, které zatím nevyšly, a Martin na nich jistě usilovně pracuje, protože Píseň ledu a ohně se stala jeho závislostí. “The Winds of Winter” a “A Dream of Spring” jsou názvy posledních dvou dílů, které by měly celou ságu uzavřít. No, těšíme se…

 

Povídky a romány G. R. R. Martina u nás, v kostce:

Sága Píseň ledu a ohně – ságu vydává nakl. Talpress:

  • Hra o trůny – váz, vydání: 2011
  • Střet králů – váz. vydání: 2011
  • Bouře mečů – váz. vydání: 2011
  • Hostina pro vrány (chystá se) –  váz. vydání: jaro 2012
  • Tanec s draky (chystá se) –  váz. vydání: léto 2012

Samostatné knihy

  • Píseň pro Lyu – nakl. Triton v edici Trifid, 2008
  • Ledový drak – nakl. Triton v edici Trifid, 2008
  • Zpěvy hvězd a stínů – nakl. triton v edici Trifid, 2007
  • Tufova dobrodružství – nakl. Albatros, 2000
  • Soumrak na Worlornu – nakl. Triton v edici Trifid, 2004
  • Sen Ockerwee – nakl. Triton v edici Trifid, 2007
  • Písně mrtvých – nakl. Triton v edici Trifid, 2006
  • Písečníci – nakl. Triton v edici Trifid, 2007
  • a další…

 


 

Prozatím potěšte své oko pohledem na obálky chystaného nového vydání Hostiny pro vrány.


-Toto je přebal vázaného vydání Hostiny pro vrány.

A zde je  i opravený a doplněný dotisk paperbackového vydání čtvrtého dílu, s novou obálkou –

Obě vydání vyjdou během jara 2012 (duben-květen) u nakladatelství Talpress.


A co říci závěrem? Tady bych si s dovolením vypůjčila  větu z časopisu Pevnost (05/11), kde o Písni ledu a ohně velice pěkně píše Boris Hokr, ovšem pozor, jeho text bohužel obsahuje mnoho spoilerů… Jak říká pan Hokr:

Každá správná fantasy potřebuje motto… Zaklínač má “Něco končí, něco začíná”, Tolkien “Jeden Prsten vládne všem…” a Martin… ten nám připomíná starou pravdu , jíž zachovávají Starkové: “Zima se blíží…”


 

Zdroj českých obálek: http://www.talpress.cz/

Bára Kuzniková

Velká milovnice knih, nejen čtenářka, ale i vášnivá sběratelka. Věčný snílek, toulající se neskutečnými světy fantazie. Mým největší vzorem je pan Tolkien a jeho úžasný Pán Prstenů, který navždy bude mou knihou číslo jedna. "Ne každé zlato třpytívá se, ne každý, kdo bloudí, je ztracený." (Společenstvo Prstenu, kap. Chodec)

4 thoughts on “Co znamená epická fantasy zjistíme nejlépe s Písní ledu a ohně

  • 14.3.2012 at 16.06
    Permalink

    Já nevím, ale zrovna mě ta Hra o trůny příliš nesedla. Možná to tak přišlo jen mě, ale na mě tam bylo až moc politiky. Trochu mi tam chybělo něco, co by mě tu knížku vážně nutilo číst a zhltnout jí naráz, nó. Ale to je pouze můj názor 🙂
    Ale jinak pěkně sepsaný článek 😉

    Reply
  • 14.3.2012 at 14.15
    Permalink

    uzasna recenze 🙂 Tuhle serii miluju! Neuvazujes o napsani recenze na nejakou z jeho dalsich knih? Rada bych si precetla neco dalsiho, tak bych rada inspiraci 🙂

    Reply
  • 15.3.2012 at 19.44
    Permalink

    Já sérii ASOIAF zbožňuju, jako první jsem viděla seriál a jelikož se mi hrozně líbil, neodolala jsem ani knihám. Hru o trůny jsem zhltla za dva dny a s přibývajícími stránkami dalších dílů se doba čtení paradoxně snižovala. GRRM je mistr ve svém oboru, umí vyprávět poutavě a přitom nemá problém roztáhnou děj na tisíc stránek. Víc takových autorů!

    Reply
  • 17.3.2014 at 20.34
    Permalink

    Ahoj, tak ja som zatiaľ ostala len pri seriály. No aj ten samotný ma fakt upútal, takže sa pravdepodobne vrhnem aj na knihy. V tomto ohľade už vďaka tejto recenzii viem názvy pod akými mám knihy hľadať. Len si dovolím rýpnuť do takej drobnosti a to: Hostina pre vrany, ku ktorej si v texte napísala, že bola vydaná v roku 2006 si vzápätí pri sumarizácii napísala, že sa jej vydanie chystal na rok 2012 🙂
    DorkaJ. recently posted…ÚtekMy Profile

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

sixteen + six =

CommentLuv badge