KNIŽNÍ RECENZE: Modrá hvězda

Knihy Knižní recenze Novinky

Jednou ze zásluh Modré hvězdy je to, jak velkorysé světlo vrhá na ženské osudy, které ležely ve stínu až příliš dlouho. – Sydsvenskan

Autor: Jan Guillou
Počet stran: 376
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2016
ISBN 978-80-7491-507-9
Série: Velké století #5
Klíčová slova: román – rodina – vztahy – ženské role ve válce – II. světová válka – 20. století – politika – dějiny

Oblíbený švédský spisovatel Jan Guillou bere svou sérii Velké století opravdu vážně. S každou knihou se čtenář dostává o pár desítek let dále jak v evropských dějinách, tak i rodinné historii Lauritzenových, která započala první knihou Stavitelé mostů.

V pátém díle série se dostávají do popředí zejména ženské postavy poslední rodinné generace, a to Johanne a Rosa, Lauritzovy dcery. Zbytku rodiny se již tolik prostoru jako dříve nedostává, nicméně věřím, že to Guillou dožene v další chystané knize, jak už se jeví být jeho zvykem.

~ … ~

Nepřítel se zmocnil stanice Woodlark, ale zatím neví, že už je to prozrazeno, což je naše jediná výhoda. Jenže mu nelze poslat posily, jak žádá, a nelze mu ani slíbit pět mužů a místo nich dát dohromady elitní skupinu pětadvaceti mužů, aby stanici úplně zlikvidovali. Touhle roční dobou svítí slunce i o půlnoci a z té horské chatky je rozhled tři sta metrů daleko. Takže překvapivý útok není proveditelný. Pokud budeme Němce – nebo jsou to možná quislingové – dlouho napínat a nepošleme posily ani novou techniku, dojde jim, že hra skončila, a budou mučit telegrafistku, aby z ní dostali co nejvíc technických údajů. To zatím udělat nemohou, protože potřebují, aby při hlasovém vysílání zněla normálně.
Problém s telegrafistkou tkví v tom, že pravděpodobně zná nedocenitelné informace o tom, jak nepřítel stanici obsadil a kdo ji zradil. Bez těchto údajů bude strašně těžké obnovit sektor D 25, protože všichni případní přeživší budou podezřelí. A bez fungující organizace kolem Trondheimu a Hamaru bude norský odboj přestřižen v půlce, severní skupiny budou odděleny od jižních.
V té lesní chatce u hranic zase tolik lidí být nemůže, není tam pro ně dost místa. Pravděpodobnější je, že nepřítel někde v blízkosti ukrývá větší posádku. Což znamená, že hlídka přímo na stanici může zavolat posily a ty dorazí během chvilky.
Za normálních okolností by obyčejnou ztrátu telegrafisty odložili ad acta s obvyklým vyjádřením soustrasti pozůstalým. Jenže Lark disponuje velmi důležitými poznatky, mimo jiné určitě už týdny poslouchá řeči těch chlapů, kteří ji hlídají. Ti, kdo ji zajali a nutí ke spolupráci, nemají důvod se domnívat, že z toho vyvázne živá. Jenže jakýkoli pokus o její osvobození je během letní noci neproveditelný. A právě tomu Rennant říkal zatrolený problém.

~ … ~

Ani v tomto díle není rodina Lauritzenových ušetřena válečných hrůz. Válka stále trvá a nikdo neví, jak vlastně může dopadnout. Lauritzova nejstarší dcera Johanne se nechá zrekrutovat britskou špionážní organizací SOE a pod přezdívkou Modrá hvězda působí jako agentka, která slaví úspěchy na všech polích. Její krása spojená s plynnou znalostí tří jazyků je dokonalým spojením pro tajnou službu, která ji také náležitě využívá. Johanne dostává různorodé úkoly, od převádění uprchlíků přes hranice až po svádění vysokých důstojníků SS. Tu nejodvážnější a nejdůležitější misi si však nakonec zvolí sama – podaří se jí zachránit tisíce norských Židů před hrozbou holokaustu?

~ … ~

Není koneckonců žádné tajemství, omlouvala sama sebe, že Büro Wagner shromažďuje a systematizuje všechno, co se o Německu píše ve švédském tisku. Před necelými dvěma měsíci zveřejnila polská exilová vláda v Londýně zprávu, ve které obvinila Německo ze systematického vyvražďování polských obyvatel, především Židů. Prý jde o nepředstavitelné množství lidí. Samozřejmě to převzala BBC a psaly o tom i veškeré ilegální deníky typu norského Londonnytt, i několik švédských novin se o tom zmínilo. Zaznamenala doktorka Lauritzenová i tuhle zprávu?
Johanne zavrtěla hlavou a přiznala, že ne, asi proto, že v novinách, které čte ona, se o tom nic nepsalo. Anebo to jen tak přelétla očima, protože zprávy BBC o německých krutostech beztak nejsou zrovna hodnověrné. Podobně jako když Němci osočují z válečných zločinů Angličany nebo Rusové Němce.
Je pravda, že podobné zprávy vypadají jako čirá štvavá propaganda, připustila Erika, proto té báchorce ani ona zkraje nevěnovala pozornost. Sepisovala však seznam té hrstky švédských novin, které ji otiskly. A pak to celé pustila z hlavy.
Teď se jí ale ta báchorka jeví v docela novém světle. Je to strašné zjištění, ale těžko se dá ignorovat fakt, že útržky hovoru, které slečna Kitchenerová zachytila – byť vytržené z kontextu -, se až strašidelně shodují s obviněními polské vlády. Třeba jde o nedorozumění, celé to může mít přirozené vysvětlení. Ale slečna Kitchenerová si jen sotva vymyslela slovo „judenfrei“, kterému neporozuměla. A k tomu, že násilníci jsou nedotknutelní, protože patří do SS: jejich disciplinární postih bude čistě interní záležitostí SS, nikdo zvenčí je odsoudit nemůže. Tak to prostě je. Jestliže se ale nejvyšší velení SS po obdržení zprávy od abwehru rozhodne jednat, nebude to kvůli troše mučení a znásilňování sice Germánek, ale přece jen cizinek. Nýbrž proto, že si pánové pustili hubu na špacír ohledně jednoho z nejcitlivějších tajemství Německa. Pokud je to tedy všechno pravda.

~ … ~

I Modrá hvězda drží stabilní úroveň kvalitní a čtivé literatury, kterou Jan Guillou produkuje s úctyhodnou pravidelností. Osudy mladých žen, které hrály stejně důležitou roli, jako mladí muži na frontách, bývají často zastíněny hrdinskými činy jejich mužských protějšků na bitevním poli. Zásluhou Jana Guillou však můžeme nahlédnout do činnosti odbojářů a tajných služeb, která otevře detailnější pohled na neméně hrdinské a mnohdy mnohem náročnější válečné role žen. Poslední kniha opouští rodinu Lauritzenových v trochu změněném počtu, ale v době, kdy válka konečně končí a nová životní etapa může začít. Jaká bude a kdo v ní bude hrát hlavní roli se dozvíme pravděpodobně v šestém díle série, který nese originální název Äkta amerikanska jeans (Piratförlaget, 2016) a v češtině vyjde snad ještě v tomto roce.

Zdroj informací a obrázků: HostBrno.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge