KNIŽNÍ RECENZE: Okamžik všeho

Zdánlivě zapomenutá romance na stránkách otrhané knihy z antikvariátu se silou měnit lidské osudy.

Název: Okamžik všehoOkamžik všeho
Autor: Shelly King
Počet stran: 312
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2015
ISBN 978-80-7491-438-6
Klíčová slova: feeling good román – vztahy – láska – knihy – přátelství – životní volby – kariéra

Už se vám někdy stalo, že jste ve vypůjčené knize narazili na podtržené věty, vykřičníky nebo poznámky? Já ano, už několikrát. Vždycky jsem se snažila přijít na to, proč si předchozí čtenář zatrhl právě tyhle pasáže a hledala jsem v nich něco výjimečného, hlubokomyslného, vysvětlujícího. Málokdy se mi to podařilo.

Maggie Duprésová to měla podstatně jednodušší. V knize, kterou jí daroval její přítel Hugo, spolubydlící a majitel antikvariátu s poetickým názvem Vážka, byly vepsané celé věty. A ty se na stránkách Milence lady Chatterleyové postupně množily v romantickou korespondenci dvou lidí, Henryho a Catherine. Maggie jejich příběh okouzlí natolik, že se rozhodne jej využít a také se pokusit zjistit, kam se oba milenci poděli a zda se vůbec někdy setkali.

~ … ~

Podívala jsem se na stránky, které byly nyní rozházené po celé kuchyni. V hlavě mi jako včelí roj bzučelo milion otázek, ale jedna byla hlasitější než ostatní. Co se, sakra, stalo mezi „děkuji, že píšete“ a „aby ses pro mě stala nezbytnou“?

Odsunula jsem volné listy stranou a hledala nějaký vzkaz na pozdější stránce: 389 – nic, 335 – nic.

Dokonce ani na konci dvoustovky nebyla po dopisování žádná stopa. Pak jsem ale konečně otočila na stranu 249.

V neděli je první letní den. Budu na tebe čekat v parku Pionýrů u fontány, v poledne. – HENRY

Připadala jsem si, jako bych dorazila domů z výletu a zjistila, že jsem ze zavazadlového pásu sebrala cizí kufr. Zběžně jsem si prohlédla stránky, které přede mnou ležely. Slova v Henryho a Catherinině rukopisu jako by se rozpínala a smršťovala, slova, na něž jsem neustále narážela v milostných románech, které jsem četla ve Vážce. Objetí, chtíč, toužení. To byla slova z knih, nikoliv slova, která používali skuteční lidé, dnes už ne. Byla určena pro pergamen a brk a kalamář, měla být opatřena voskovou pečetí a doručena mužem, který hnal nocí svého koně. A přesto byla tady, okrouhlé znaky vepsané perem na okraje stránek Milence lady Chatterleyové.

~ … ~

Okamžik všeho je kniha, kterou jsem objevila v edičním plánu svého oblíbeného nakladatelství Host docela nedávno. Anotace mi trochu připomínala dříve čtené Nonstop knihkupectví pana Penumbry. Tyhlety knihy s dějem odehrávajícím se v prostředí starých knihkupectví nebo antikvariátů mají ohromné kouzlo. Nevím, jestli to tak působí jen na mne, jakožto vystudovanou knihovnici, ale ať už to byl famózní Stín větru nebo modernější Penumbra, mám pocit, že knižní prostředí v těchto příbězích umí vtáhnout ještě víc. Okamžik všeho se v lecčems Nonstop knihkupectví podobá. Je zde antikvariát, který potřebuje trochu oživit a toho se chopí moderně založený mladý člověk se znalostí současných informačních technologií, nedávno propuštěná IT specialistka Maggie. Ne všichni jsou ale změnám nakloněni, a tak musí Maggie bojovat nejen s odporem zapšklého pomocníka Jasona, ale například i se vztekem pomstychtivého kocoura Grendela. Všechno se ale nese v duchu vtipných glos, láskyplných popisů staré zatuchlé hromady knih s pokladnou a lidí, kteří do ní chodí lovit nové příběhy s tím, že někdy se jim podaří ulovit i něco navíc.

~ … ~

„Nemůžete jim mít za zlé, že se snaží,“ pronesla Nimue. „Najít lásku v knize. Není to úžasné? Knihy jsou tak sexy. A pokud jde o lidi, co pracují v knihkupectvích – o tom ani nebudu mluvit.“ Otočila se na Jasona a věnovala mu úsměv jako vystřižený z módního časopisu. Sasha, která stála za ní, si vrazila prst do krku, ale Jason byl jako zmámený.

„Možná jich tu je víc,“ řekl a zamilovaně se na ni podíval.

Všichni se pomalu otočili a nakukovali do regálů, jako by doopravdy byli v začarovaném lese, který Jason předtím popisoval Nimue: v háji s kouzelnými čipmanky, kteří se schovávají ve stínech a ze zadku jim padají třpytky. Bez jediného slova jsme se pomaloučku vydali k policím, jako by jakýkoliv prudký pohyb mohl schované vzkazy vyplašit.

~ … ~

Děj knihy plyne hladce, příjemně a dýchá z něj pohodová atmosféra, kterou si čtenář brzy oblíbí. Hlavní postavy jsou vtipně a bystře vystiženy, i ty méně sympatické vzbuzují zvědavost a touhu odhalit, co se opravdu skrývá za jejich zamračenými rysy. Jde o román šmrncnutý romantickou zápletkou, žádné velké drama až na jednu událost se zde nevyskytuje, ale vždycky není třeba velkých dramat, aby kniha dokázala na čtenáře přenést zajímavé poselství. Tahle to dokáže a to nejen v onom jediném zlomovém okamžiku, který může znamenat vše.

Zdroje informací a obrázků: HostBrno

Lucie Koníčková

Knihožrout. Pedant a věčný kritik. Milovnice zvířat, individuálních sportů, turistických map a zavilý plánovač zážitkově nabitých dovolených. „Knihy jsou branami do lepších světů.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

eighteen + seventeen =

CommentLuv badge