Až si přečtete sumarizaci děje této knihy, pravděpodobně se chytíte za hlavu a budete se divit, co za šílenosti to čtu. Ano, Fear Me Not, první díl nové série Sary Wolf, je divný… tím dobrým způsobem.
Autor: Sara Wolf
Série: EVE Chronicles
Díl: 1.
Počet stran: 224
Nakladatel: self-published
Datum vydání: 20. června 2014
Před jedenácti lety na zemi přistála loď s mimozemšťany. Ve své skutečné formě vypadají jako třínohé ještěrky, které se živí emocemi. Aby je lidé hned nepostříleli, vzali na sebe lidskou podobu. Chtějí jen opravit loď a vrátit se zpátky na svoji planetu. Ale lidé je možná nenechají.
Victoria je EVE. Její genofond je vhodný pro příjem orgánu, který sbírá emoce, kterými se ještěrčí mimozemšťani (říká se jim Gutters) živí. Její matka byla aktivistka protestující proti invazi a za svoje přesvědčení i zemřela. Victoria souhlasí s příjmem orgánu a umístěním na speciální školu, která byla vybudována pro snadnější interakci s Guttery. Dostane za to 100 000 dolarů, což její mladší nemocné sestře zachrání život.
Původní znechucení ochabuje, když začne Victoria více poznávat kulturu Gutterů a dokonce si mezi nimi najde i přátele. Zejména její studijní partner Shadus jí trochu přerůstá přes hlavu a oba si k sobě postupně hledají cestu. A to až do chvíle, než všichni zjistí, že Victoria znamená pro Guttery něco, na co čekali celých 11 let…
Vidíte, je to divné, že? A to vám ani nebudu povídat o tom, co znamená „flames ceremony“ nebo jak se několikrát rozebírají chutě různých emocí, které Gutteři pijí z malých lahviček 😀 Ale zkuste zůstat bez předsudků. Takhle krátká sci-fi/detektivka/young adult/romance je zajímavým mixem Hostitele (ale mimozemšťani nejsou hodní) a seriálu Star-Crossed (který byl trapný, ale byla tam ta mimozemsko-lidská škola). Výsledek vás překvapí. Pokud jste četli autorčinu předchozí sérii Lovely Vicious (a pokud ne, ihned to napravte, zde je recenze), víte přesně, co máte od hlavní hrdinky čekat. Je to ranařka. Pomalu se rozvíjející vztah s Shadusem je skvělý a užijete si zejména vzájemné neporozumění. Gutteři totiž moc nechápou sarkasmus, nejsou seznámeni s řadou lidských zvyků, nechápou, proč se lidé líbají a jak funguje přátelství… A právě to je zdrojem těch několika málo vtipných momentů knihy.
„It sounds like Creeps. Crepes. Creeps,” He tries experimentally.
There’s a silence.
„That was my attempt at human humor.”
Dějových zvratů je v knize víc než dost (jak už je u Sary Wolf zvykem), ale naštěstí to není tak na mrtvici jako dříve. Nudit se tedy rozhodně nebudete. A pokud hledáte něco opravdu netradičního/divného/ještě divnějšího, určitě to zkuste. Je to vlastně tak divné, až je to dobré.
Jak jste si dříve představovali mimozemšťana:
Jak si ho budete představovat po přečtení této knihy:
Zdroj informací a obrázků: goodreads.com, tumblr.com
